Animovaný film Poslední jednorožec se objevil v amerických kinech
na podzim roku 1981, třináct let po vydání knihy. Nebyl to první
pokus o převedení příběhu na stříbrné plátno, všechny předchozí
projekty (jeden z nich byl dokonce koncipován jako hraný film) však
zůstaly pouze na papíře.
Film režírovala známá a zkušená dvojice Artur Rankin a Jules Bass
(animované filmy 20 000 mil pod mořem, Hobit, Návrat krále),
kteří také nabídli autoru předlohy, Peteru S. Beaglovi, možnost
zpracovat scénář k filmu. Beagle nabídku přijal a díky jeho citlivému
zpracování a dobré vůli obou režisérů, kteří se snažili v maximální
možné míře scénáře držet, vzniklo vynikající dílo, které si nezadá
s nejlepšími filmy disneyovské produkce.
Vlastní děj došel několika zjednodušení,
nejspíše s ohledem na přepokládanou věkovou skladbu diváků - vytratilo
se Hagsgate, není zmíněn Šmendrikův předchozí osud a zmizela řada
narážek i jazykových hříček. Film byl natočen v americko-japonské
kooprodukci a japonský styl obrazů i animací je velmi zřetelný.
Grafické zpracování i animace je dílem výtvarné skupiny Topcraft,
které se rovněž významnou měrou podílela i na ostatních
filmech z produkce Rankina&Basse
(animátoři Topcraftu v čele s Miyazakim později vytvořili novou společnost
Studio
Ghibli. V roce 1996 koupila Disney Corporation výhradní práva na
celosvětovou distribuci jejich filmů, které by se mohly do Evropy dostat
během roku '97).
Český překlad i dabing se, dá se říci, podařil - tedy dá se říci, že to
mohlo dopadnout ještě mnohem hůř, jak ukazuje anotace na obalu kazety.
Dovolím si citovat:
Do českého jazyka film převedla Helena Smolaková
(české dialogy R. Sipěnová) a protože jsem neměl příležitost shlédnout
originál, mohu jen těžko posuzovat. Obecně lze říci, že si
překladatelka nečinila žádné zvláštní starosti - významová jména,
kterých je v LU velká většina, zůstala v původním znění (Haggard, Molly Grue, Culli), zasvé vzalo i pár slovních hříček (`Beware of wouzing
wizard wrath!` vyšumí v podobě bezzubého `A nerozčiluj mě.`). Mě osobně nejvíce rušilo opomíjení evidentní ženskosti jednorožky
(viz Jednorožec nebo jednorožka?). Za velmi zdařilé považuji naopak překlady písní
- české texty jsou uvedeny zde. Scéna,
skrývající pro
překladatele největší úskalí - rozhovor jednorožky s motýlem - také
nedopadla nejhůř. Přestože asi nikdo nezjišťoval, má-li věta "Don`t
be half safe." nějaký hlubší význam (jedná se o americký reklamní slogan
na deodorant z 60. let), motýlovo prozpěvování je obstojně přebásněno a
přinejmenším prvoplánový smysl zůstal zachován.
Je možné, že existuje ještě jeden překlad a dabing Posledního
jednorožce, který čas od času vysílá Česká televize. Nejsem si totiž jistý,
jestli firma Davay, která kazetu vydala, nechala vyrobit kompletně nový
překlad či jen odkoupila starší verzi. Pokud byste měli nějaké bližší
informace, pošlete mi prosím mail nebo nechte vzkaz.
Se jmény účinkujících v českém znění je kříž: Na kazetě není
řečeno, který hlas patří ke kterému jménu a já nejsem takový filmový matador,
abych tuhle hádanku rozluštil. Intuitivně je možné určit jen Amaltheu,
Šmendrika a Molly:
|
|
|
|
|
|
|